ČSA
Československé státní aerolinie, Československé aerolinie, České aerolinie
(5/2010)

Pravidelná čs. letecká doprava se datuje od 29.10.1923, kdy se uskutečnil první let ČSA. Před tímto datem provozovaly na našem území leteckou dopravu zahraniční společnosti. První domácí letecké společnosti se objevily také v r. 1920. Jednalo se o společnost Ikarus a posléze o společnost Falco. Provozovaly především vyhlídkové lety, ale příležitostně i skutečnou přepravu cestujících a údajně i přepravu pošty. V r. 1922 se obě sloučily v Československou leteckou akciovou společnost (Čs.L.A.S). Ta však v r. 1923 vyhlásila úpadek. 
Mimo ni se snažila ještě prosadit Mariánskolázeňská letecká společnost. 
Na Moravě vznikla v té době Moravská letecká společnost Aero-Lloyd působící v Brně a Olomouci.
Po zániku Čs.L.A.S, která se chystala zahájit pravidelnou vnitrostátní dopravu, obstarával leteckou dopravu pro státní účely Vojenský dopravní detachement (jeho vojenský letecký dopravní oddíl).

Vzhledem k nevyhovujícímu stavu byl rozhodnutím ministerské rady z 19.7.1923 schválen návrh Ministerstva veřejných prací na zřízení státního podniku - Československých státních aerolinií (ČSA). Oficiálně vznikly ČSA 6.10.1923 a prvním ředitelem se stal mjr. Hupner. Zahajovací let se měl konat 28.10.1923. Pro mlhu byl odložen na následující den.

Toho dne letělo letadlo Aero A-14 (L-BARC) s pilotem Karlem Brabencem na lince Praha - Bratislava. Bylo dopraveno 790g pošty a první cestující (redaktor Lidových novin V. König). Cesta o délce 320 km trvala cca 3hod. V protisměru letělo letadlo Aero A-14 (L- BARI). V prvním roce provozu přepravily ČSA 29 cestujících, 110 kg zboží a 10 kg pošty.
V r. 1923 u nás byla v provozu jen civilní linka Praha - Bratislava. V r. 1924 byla otevřena linka Praha - Košice, v r. 1926 linky Praha - Brno a Praha - Mariánské Lázně a další linky následovaly. Na pražském letišti ve Kbelích pracoval mj. Evžen Čihák (původně jako mechanik, později jako správce provozu).

Z počátku měly ČSA zajišťovat dopravu vnitrostátní a doprava mezinárodní připadla soukromé ČLS. Toto rozdělení vydrželo několik let, ale pak začaly do ciziny létat i ČSA. První zahraniční linkou ČSA se stala linka do Záhřebu (1.6.1929).
V r. 1929 se začaly v letadlech používat palubní radiové stanice a budovala se pozemní síť zaměřovačů GONIO. Ve stejném roce vstoupily ČSA do Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA).

V roce 1930 se označení čs. letadel změnilo z L na OK. V r. 1933 zahájily ČSA lety do Bukurešti, od 2.9.1936 do Moskvy atd.
Od 5.4.1937 byla civilní letecká doprava v Praze přemístěna ze Kbel na nové letiště v Ruzyni. V tomtéž roce se na palubách letadel objevují letušky.

Letadlový park ČSA do r. 1939:
Aero A-14 (1923), Aero A-10 (1923), Letov Š-19 (1925), de Havilland/Aero DH-50 (1925), Farman/Avia F-60 Goliath (1927), Aero A-23 (1938), Aero A-38 (1929), Junkers F-13 (1927), Letov Š-218 (1929), Aero A-35 (1930), Fokker/Avia F-VII-3m (1930), Ford 5-AT-C (1930), Letov Š-32 (1931), Caproni Ca-97 (1931), Saunders Roe A-19 "Cloud" (1934), Fokker/Avia F-IX (1935), Airspeed AS-6 "Envoy" (1935), Savoia Marchetti SM-73 (1937)

Po obsazení zbytku Československa v březnu 1939 byla veškerá domácí letecká činnost zastavena. ČSA byly zrušeny k 1.6.1941. Leteckou dopravu protektorátní pošty uskutečňovaly německé stroje a převážně šla tranzitem přes Vídeň. Na Slovensku leteckou dopravu zajišťovala Slovenská letecká akciová společnost.

Po osvobození bylo rozhodnuto obnovit už jen jednu leteckou společnost a tou byly ČSA (Československé aerolinie).

V počátcích měly ČSA k dispozici letadla:
Junkers Ju-52, DC-3/C-47, Siebel Si-204D (C-103) a C-46A "Norseman".

Od března 1946 začaly ČSA budovat síť domácích a zahraničních linek.
1.3.1946 Praha - Curych
3.3.1946 Praha - Paříž
13.6.1946 Praha - Stockholm
8.7.1946 Praha - Londýn
13.7. 1946 Praha - Varšava
1.11. 1946 Praha - Kodaň
23.11. 1946 Praha - Kodaň
a další.

Brzy poté čs.leteckou dopravu značně omezily únorové události 1948. Embargo na leteckou techniku ze západu způsobilo také orientaci na techniku sovětské výroby. Ta trvala až do r. 1989.
V r. 1951 převzali ČSA i zlínskou společnost Svitlet. Pro drobnější nepravidelnou leteckou dopravu zřídily ČSA oddíl aerotaxi a v r. 1951 samostatný podnik pro zemědělskou a lesnickou leteckou činnost Agrolet. Pomocné letecké činnosti byly později reorganizovány. V r. 1969 byl Agrolet z ČSA  vyčleněn a k 1.7. 1969 vznikl samostatný Slov air.

Poválečný letadlový park ČSA (mimo již uvedené):
Iljušin Il-14 (1957), Tupolev Tu-104A (1957), Iljušin Il-18 (1960), Bristol Britania BB 318 (1962), Tupolev Tu-124 (1964), Iljušin Il-62 (1968), Tupolev Tu-134A (1970), Jakovlev Jak-40 (1973), L-410 (1976), Tupolev Tu- 154 (1988).

Letadlový park Agroletu: Polikarpov Po-2, K-65 "Čáp", Antonov An-2, L-60 "Brigadýr", Z-37 "Čmělák", od armády vypůjčené C-3A (Siebel Si 204) a vrtulníky Mi-1 a Mi-4.
Kromě běžné linkové dopravy si zmínku zaslouží i služba oddílu aerotaxi ČSA. Vznikl v letech 1951/52 a s letadly Ae-45 a později L-200 létal do míst, kam pravidelné linky nevedly.

V letech 1992 až 1994 byla významným akcionářem ČSA i společnost Air France.

Od r. 1995 zůstává zkratka ČSA, ale plný název se v březnu mění na České aerolinie a.s..
Označování letadel OK zůstává rovněž zachováno.
ČSA uzavřela dohodu o strategické spolupráci s Continental Airlines (31.3.1996 vstoupila v platnost).
30.6.1998  udělil Úřad pro civilní letectví (ÚCL) technickému úseku ČSA osvědčení JAR 145 na opravu letadel Boeing 737. V listopadu 1999 technický úsek ČSA získal od německého leteckého spolkového úřadu LBA oprávnění k údržbě letadel podle evropských předpisů JAR 145. To umožnilo práci na těchto strojích i pro zahraniční zákazníky. Např. v květnu 2001 provedl Technický úsek ČSA.instalaci prvních wingletů na Boeing 737. Jednalo se o B 737-800 společnosti Hapag-Lloyd (D-AHFS).
Od 25. října 1998 jsou všechny linky ČSA provozovány jako nekuřácké.
10.1.2000 byl ukončen provoz posledních dvou Tu-154M (OK-TCD a OK-UCE), které byly spolu s OK-UCF poslední 2 roky používány výhradně na charterové lety. Poslední let Tu-154M (OK-UCE) vykonal do Istanbulu a zpět (OK6254/5). Obě letadla byla prodána Baškirským aeroliniím.
Celkem  7  strojů Tu-154M u ČSA během 70 340 letových hodin nalétalo přes 51 milionů kilometrů.
26.7.2000 vláda schválila vstup ČSA do aliance Sky Team a 25.3.2001 se ČSA oficiálně staly členem aliance Sky Team. Tím se počet destinací zvýšil z 61 obstarávanými ČSA na 472 aliančních.

V roce 2001 průměrný plat pilotů činil 74 492 Kč, přičemž plat kapitána A310 byl 109 486 Kč; základní mzda činila 51,9% platu. Ve stejné době mechanik motorů dostával průměrně 20 583 Kč měsíčně.
V letech 199-2003 je v čele ČSA prezident Miroslav Kůla.

2003

• slavnostní položení základního kamene terminálu ČSA Cargo (únor)
• v roce 2003 ČSA přepravily celkem 3 591 456 cestujících a 21 092 tun zboží a pošty.
• pravidelné letecké spojení nabídly do 40 zemí a 66 měst v Evropě, Asii, Severní Americe, na Středním a Dálném východě a v Africe
• rok 2003 zahájily ČSA s flotilou 31 letadel. Během roku se flotila rozrostla o další 4 letadla (1 Boeing 737-400, 2 Boeing 737-500 a 1 Airbus A310-300)
• v průběhu roku ČSA otevřely linky do estonského Tallinu, do skotského Edinburgu, irského Corku a slovenského Sliače.

2004

• slavnostní otevření nového terminálu ČSA Cargo (leden)
• ČSA zvoleny Nejlepší leteckou společností se sídlem ve střední a východní Evropě od Official Airline Guide, mezinárodního leteckého průvodce se sídlem v Londýně (květen)
• září – zahájení exkluzivní dlouhodobé spolupráce s cestovní kanceláří EXIM Tours v oblasti charterové dopravy 
• během roku 2004 se flotila ČSA rozrostla o rekordních 10 letadel na 45 strojů (3 nové letouny ATR42-500, 4 Boeing 737-400, 2 Boeing 737-500 a 1 dálkový letoun Airbus A310-300)
• v letovém řádu se objevila celá desítka míst, kam v průběhu loňského roku začaly ČSA nově létat - území Evropské unie (Glasgow, Krakov, Londýn-Gatwick, Lucemburk, Marseilles), Ruská federace (Samara, Jekatěrinburg); Azerbajdžán (Baku) a souostroví Maledivy v Indickém oceánu. Současně s tím ČSA po vstupu České republiky do Evropské unie začaly působit na zcela novém trhu. Poprvé v historii nabídly spoj vedoucí mimo území České republiky – linku Marseille – Barcelona
• v roce 2004 ČSA nabídly spojení do 75 destinací ve 44 zemích světa a přepravily rekordních 4,34 milionu cestujících.

2005

• ČSA získaly ocenění Nejlepší letecká společnost ve východní Evropě v rámci hodnocení amerického odborného časopisu Global Traveler (Annual GT Tested Awards), New York (leden)
• ČSA pořídily 2 letouny typu Airbus A320 na pravidelnou a 2 A321 na charterovou přepravu
• prosinec – ČSA inaugurovaly 62 nových kapitánů a zahájily pravidelné letecké spojení mezi Prahou a Brnem
• v roce 2005 ČSA přepravily rekordních 5,2 milionů cestujících a nabídly spojení do 117 destinací celého světa

2006

• dodány první tři nové Airbusy A320  (s názvy Jeseník, Kutná Hora a Slaný
• červenec – České aerolinie ve spolupráci s ruskou leteckou společností Aeroflot rozšířily nabídku společných destinací v Ruské federaci (Irkutsk, Kemerovo, Omsk, Barnaul), Irsku (Cork a Dublin), Velké Británii (Manchester) a Skotsku (Edinburg)
• České aerolinie v roce 2006 přepravily poprvé v historii rekordních 5,5 milionu cestujících
• Od ledna 2006 do října 2009 je prezidentem a předsedou představenstva ČSA Radomír Lašák

2007

• duben - České aerolinie převzaly v tomto roce již osmý nový Airbus A320/319 do své letecké flotily
• květen - díky spolupráci s Delta Air Lines zahájily České aerolinie přímé lety na největší světové letiště v americké Atlantě
• České aerolinie přidaly nové linky na Slovensko (Praha – Poprad) a do Ruska (Karlovy Vary – Petrohrad)
• červen - České aerolinie prodloužily spolupráci s cestovní kanceláří Exim Tours o další 3 roky
• září - České aerolinie změnily dosavadní označování letadel a zavedly nový vizuální styl (hojně kritizovaný).
  listopad - České aerolinie v codesharové spolupráci se společností Emirates SkyCargo zahájily provoz první čistě nákladní linky Praha – Dubaj – Hong Kong.
• Výcvik posádek Českých aerolinií uvedl do provozu pohyblivý kabinový trenažér letounu A320 pro výcvik palubních průvodčí.

2008

• České aerolinie v průběhu roku 2008 obdržely postupně čtyři zcela nové letouny Airbus A319
• Březen - V době platnosti letního letového řádu (od 30. března do 25. října) zahájily České aerolinie lety do šesti nových destinací: Štrasburku, Tbilisi, Damašku, Rostova na Donu, Almaty a do Heraklionu
• Červen - České aerolinie na pražském letišti začaly nabízet novou službu pro své cestující – balení zavazadel dobezpečnostní fólie zdarma
• Červenec - Letoun Airbus A310, který České aerolinie nejčastěji nasazují na své dálkové linky do New Yorku, prošel významnou modernizací interiéru
• Srpen - České aerolinie se dohodly se Správou Letiště Praha o narovnání vztahů.
• Říjen - České aerolinie oslavily 85. výročí od svého založení
• Prosinec - Společnost zveřejnila Akční plán pro rok 2009, který reaguje na ekonomickou krizi

V posledních uvedených letech ekonomika společnosti osciluje okolo ekonomické nuly, aby navzdory Akčnímu plánu skončila v r. 2009 ztrátou 3,7mld Kč.Přitom byl v r. 2008/2009 odprodán majetek za cca 6 miliard Kč.

Záměr privatizovat ČSA byl odložen vzhledem k problémům firmy.
 V r. 2009 byl vyměněn "lašákův tým" ve vedení ČSA. šéfem ČSA a gen. ředitelem Letiště Praha se stává Miroslav Dvořák. V podstatě pokračuje snižování počtu zaměstnanců, omezování letadlového parku, rušení destinací a odprodej majetku. Firma obdržela úvěr 2,5mld Kč (který stát nevyžaduje splatit /2010/). Stát je z 95% majitelem ČSA.
V r. 2010 je v záměru zbavit se např. všech strojů Boeing (B737-400 13ks; B-737-500  5ks).
Počet zaměstanců:  rok 2006 - 5247osob;   rok 2009 - 4100 osob.

Letadlový park v r. 2010:

 
Mnohem podrobněji zde.