Létání za
pomoci lidské síly |
|
Letadlo poháněné lidskou silou označuje letadlo, které ke svému pohybu
používá jako pohon pouze sílu lidských svalů. Existuje celá řada způsobů,
kterými se o to lidé pokoušely. |
|
Mávavá křídla |
Tento způsob ve své čisté podobě (bez jiné pomoci) nebyl úspěšný.
Dlouho a marně se o to pokoušela řada vynálezců a leteckých průkopníků. |
Létající kolo |
Pokusy o létání na šlapacím kole se po řadě neúspěchů dostaly do
stavu využitelnosti tohoto prostředku. Příklady od nás i ze zahraničí: V roce 1908 postavil v Písku své létající kolo Jan Hirsch. Bylo opatřeno křídly z bambusu potaženého látkou a mělo 2 vrtule - jednu vpředu a druhou vzadu. Po rozjezdu ze svahu se stroj vznesl a ulétl 30 metrů. V roce 1909 kvůli havárii a nedostatku financí ovšem další pokusy ukončil. V letech 1934–1936 pracoval v Chrásti u Chrudimi na "šlapoletu" Josef Kábele. Se strojem o rozpětí křídel 10 m a s vrtulí o průměru 1,4 m. Při prvním pokusu na svažité louce v obci Řestoky se letoun krátce vznesl a poté havaroval. Po 2. světové válce věnoval Josef Kábele části letounu leteckému muzeu v Kbelích. Poulain-Farman - 9. července 1921 byl Robert Peugeot pozván k pokusu o získání jím vypsané ceny (10 000Fr). Pokus se uskutečnil v pařížském Bois de Boulogne (Bouloňský lesík). Francouzský závodník Gabriel Poulain rozjel stroj na rychlost přesahující 46 km/h a odlepil se od země. Po úspěšném pokusu (kdy překonal vzdálenost i výšku požadovanou pro získání ceny) let zopakoval i v opačném směru. Delší z letů měl hodnotu 11,98 metrů. Úspěch Poulain-Farman byl dán tím, že oproti ostatním konstruktérům
(které byly příliš těžké na vzlet vlastní silou) se Henry Farman
nesnažil o stavbu opravdu létajícího letadla na lidský pohon, ale vytvořil
kluzák, kterému pilot pouze dodal počáteční rychlost nutnou pro vzlet
do výšky, ze které poté stroj volným letem doklouzal opět na zem. |