|
Mariánskolázeňské letiště ve Sklářích bylo slavnostně otevřeno za
starostování dr. Hanse Turby v pondělí 4.července 1927 a byly zahájeny pravidelné
lety.
- 4. července 1927, ČSA, Praha - Mar. Lázně (dvakrát denně tam a zpět),
sezónní linka, v letech 1931 až 1938 (mimo 1932) byla vedena až do Karlových
Varů.
- 11.července 1927 linka DLH (s účastí ČLS) do Saské Kamenice (Chemnitz,
v době NDR Karl-Marx-Stadt) jednou denně. Její vedení se do r. 1934, kdy
byla provozována naposled, několikrát měnilo. V letech 1928 až 1931
byla prodloužena do Berlína a v letech 1932 až 1934 vedla přes Karlovy
Vary a místo Berlína pokračovala do Halle/Lipska (sezónní linka).
- 1927 (min. v září), DLH, linka z Mar. Lázní do Plavna (Plauen).
- 30. dubna 1928, začala ČLS provozovat linku Praha - M. Lázně - Kassel
- Rotterdam a zpět.
- od 21.5.1929 je uváděno spojení M. Lázní s Fürthem/Norimberkem.Ovšem letecká doprava směřoval do Mariánských lázní už před
slavnostním otevřením a linkami ČSA. V letech 1925 a 1926 provozovala
sezónní linku (od 1.6 do 15.9) Praha - M. Lázně firma Aero.
Linky z letiště Mar. Lázně tak navazovaly od počátku
na evropskou leteckou síť přes uvedená města.
Na linkách z Mar. Lázní byly přepravovány i poštovní zásilky. Na
lince ČSA Praha - Mar. Lázně se u expresních zásilek podaných ráno v
Praze podařilo zajišťovat doručení týž den.
V roce 1929 se letiště stalo nejmodernějším leteckým přístavem
v Československu a to především díky nádhernému terminálu (tehdy se
říkalo nádraží) z rýsovacího prkna významného českého architekta
Pavla Janáka. Na rozdíl od Janákova terminálu v Mariánských Lázních
Benešovy a Gočárovy stavby na Ruzyni resp.Kbelích stále stojí. Zároveň
tu byl jak německý aeroklub, tak zde tu a tam hostovala i Masarykova
letecká liga (předchůdce Aeroklubu RČS).
Sloužilo civilní dopravě jako sezónní r. 1938. Odtržením sudet v r.
1938 ČSR přišla mj. o letiště Mariánské Lázně.
Za 2.světové války zde sídlila letecká škola Luftwaffe a Deutsche
Lufthansa a v roce 1945 toto letiště rozbombardovala americká armáda, včetně
Janákova terminálu.
Po válce se hodně hovořilo o obnově budovy, včetně plánů na výstavbu
betonové VPD (tedy dráhy), ale nástup Alexeje Čepičky do funkce
ministra obrany tyto plány zhatil. Provoz byl zahájen 15. května 1947 na
lince Praha - K. Vary- M. Lázně a zpět.
1. 6.1950 byla zahájena linka
Praha - M. Lázně a zpět.
Letiště Mariánské Lázně-Skláře (podobně jako obě letiště v
Chebu) zastavilo později činnost. Posléze sice fungoval Aeroklub
Svazarmu, Agrolet, Slov-Air, ale to byla chabá náhrada prvorepublikového
provozu.
Naděje se objevila až na počátku roku 1972, kdy zde ČSA obnovily
pravidelný vnitrostátní provoz, ale hned začátek provozu byl pro provoz
linky fatální:
8. června 1972 zde bylo na lince Mariánské Lázně-Praha-Bratislava-Lučenec
uneseno letadlo L-410 Turbolet společnosti Slov-Air (15 cestujících, desítka
z nich patřila k únoscům) a při něm byl kapitán Ján Mičica střelen
smrtelně do krku a druhý pilot Dominik Chrobák pak přistál v Bavorsku
ve Weidenu.(tato událost byla použita i v 30 případech mjr.Zemana, ale
velmi zkresleně) a tak mělo toto letiště opět smůlu od samého počátku
snahy o obnovení zašlé slávy. V roce 1981 byl civilní provoz zastaven
definitivně, takže zde do r. 1989 sloužil pouze Aeroklub Svazarmu
a Slov-Airu. Po roce 1989 Air Special. Pár místních
entusiastů, kteří bankrot Air Speciál přežili, se snaží toto ,druhdy
slavné, letiště provozovat a čerstvě také spolu s Aeroklubem
Karlovy Vary, který se rozhoduje zda zůstane zde, či se odstěhuje na
podobně znovuobnovované letiště v Chebu), protože letiště Olšová
Vrata v Karlových Varech je natolik zahlceno civilním mezinárodním
provozem,že už pro jejich zájmovou činnost nezbylo místo.
|
|
Inzerát realitky 2010:
Letiště Mariánské Lázně bylo vybudováno v roce 1927 a nachází se v
obci Mariánské Lázně - Skláře nedaleko veřejné komunikace vedoucí z
Chodové Plané do Mariánských Lázní. Areál letiště je stále funkční,
skládá se z budov,letištní plochy a přilehlých pozemků.Letiště má
statut veřejného vnitrostátního letiště,služba AFIS je na vyžádání.
Přistávací dráha je travnatá o délce 1075 m a šířce 100 m (dva
pruhy po 50 m),lze ji prodloužit až na délku 1500 m. Budovy: hangár s
odbavovací halou,garáže a dílny,administrativní budova se sociálním zázemím,budova
bývalé letecké školy,zděná kolna se skladem,vrátnice, přístřešky
na nádrže s PH,2 kotelny - celkem zastavěná plocha budovami je 4 975
m2.Zpevněné plochy kolem budov celkem 8502 m2.K letišti patří i okolní
pozemky-celková výměra 86 ha.Vodojem 2 x 400 m3.Areál je oplocený,je
napojený na vodovodní přípojku a kanalizační šachty.V areálu jsou
navíc dvě vrtané studny.
Cena 125 000 000Kč
|