Předchůdce Národního technického muzea lze spatřovat ve sběratelských
aktivitách stavovské inženýrské školy (založ.
1717), pražské polytechniky (1806) a Českého průmyslového muzea
(1873), jejichž některé kolekce jsou dnes v našich sbírkách.
Samotné NTM bylo ustaveno r. 1908 pod názvem Technické muzeum Království
českého s programem dokumentace hlavních vývojových směrů
technického vývoje, jejich hodnocení a uchovávání reprezentantů tohoto vývoje.
NTM se zrodilo z iniciativy a prostředků české technické
inteligence, především profesorského sboru Vysoké školy technické.
Dlouho bylo vedeno a financováno Spolkem technického muzea, jehož členy
byly známé výrobní závody a banky. Spolek vytvářel širokou členskou
základnu rozdělenou do odborných skupin, jimž předsedali přední čeští
průmyslníci. Spolek již v r. 1910 zpřístupnil první sbírky
veřejnosti (ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech).
Spolek shromáždil do r. 1935 prostředky k výstavbě nové
(dnešní) budovy, realizované v letech 1938–1942. Nová budova
byla ovšem zabrána tehdejší okupační správou a muzeum nalezlo útočiště
v nevyhovujících prostorách pražské Invalidovny. Po válce
nebyla budova navrácena muzeu celá a teprve v posledních letech získává
NTM zbývající prostory, původně pro něj určené.
V r. 1951 bylo muzeum postátněno a ústav získal dnešní název.
Spolek technického muzea byl, což ovšem narušilo vztahy k průmyslu.
NTM se stalo muzejním a vědeckým pracovištěm s celostátní působností.
Podpora státu umožnila zvýšit počet zaměstnanců a investovat do nových
expozic. V letech před r. 1989 se podařilo zesílit význam ústavu
jako badatelského a edičního pracoviště pro dějiny věd a techniky a
rovněž prezentovat muzeum zdařilými výstavami v zahraničí. Tím
se dostalo do povědomí v mnoha evropských státech. Dnes má NTM
statut ústředního muzea České republiky a vědeckého pracoviště s funkcí
dokumentační, prezentační, metodickou a informační. Základem jeho
činnosti jsou sbírky, které vytváří jako paměť společnosti.
I.
Letecká sbírka:
Sbírka
letecké dopravy Národního technického muzea je zaměřena zejména na
dokumentaci domácího civilního letectví. Obsahuje téměř 3000 sbírkových
předmětů z toho 40 kompletních letounů. 18 z nich
je zavěšeno ve stálé expozici Dopravní haly, 2 stroje jsou zapůjčeny
LM VHÚ Kbely a 1 stroj Technickému muzeu v Brně (r. 2007).
V dobách rozmachu vzduchoplavby a rodící se aviatiky se podařilo zakladateli
letecké sbírky Ing. Gustavu Fingerovi shromáždit drobné
artefakty, modely a archiválie z počátku našeho letectví.
Provizorní poměry v budově Schwarzenberského paláce však
nedostačovaly potřebám širší sbírkové činnosti. V meziválečném
období funkci správce letecké sbírky zajistil Aeroklub Republiky československé,
kterému se podařilo získat podporu představitelů vojenského letectva
a leteckého průmyslu. Pro bezpečné uložení historických letounů
byly zajištěny sklady a hangáry leteckých společností. Během druhé
světové války nalezly letecké sbírky útočiště v pražské
Invalidovně.
Bezpochyby
nejvýznamnějším exponátem je letoun Kašpar JK systém Blériot z roku
1911, se kterým vykonal Ing. Kašpar první dálkový přelet v historii
českého letectví. Znalce zaujmou i tři celosvětově unikátní
vojenské letouny z doby I. světové války – ruský Anatra
Anasalj, americký LWF Tractor a rakouský Knoller CII.
Z dalších pozoruhodných exponátů lze jmenovat například například
jeden z nejstarších kluzáků Zanonia (jedna z prvních
konstrukcí Igo Etricha s níž v letech 1905 až 1906 podnikal
první pokusy o řízený let nad naším územím), větroň Racek 3 z 30.
let 20. stol., první československý poválečný letoun Sokol M1C, první
a jediný československý sériově vyráběný vrtulník HC2 Heli Baby,
letouny Avia BH-9 a Avia BH-10 či rychlostní letoun Zlín
Z-XIII. Pozornost si zaslouží i balón s názvem Praha z r.
1904. Mimo celých letounů
je ve sbírce NTM I řada leteckých motorů a dalších konstrukčních dílů
letadel.
Další
letouny z majetku Národního technického muzea jsou vystaveny v expozici
Vojenského leteckého muzea v Praze-Kbelích.
V expozici NTM je vystavována i
vrtule ze stroje Flyer bratří Wrightů.
Publicista Jiří Wágner ve svých článcích uvedl i výňatky
z korespondence s kurátorem NTM. Podle
kurátora NTM byly u nás provozovány tři tyto stroje. "Lze předpokládat,
že pochází z letounu p. Polaneckého, člena Západočeského aviatického
klubu v Plzni, který s letounem dne 9.8.1914 havaroval. Na přiložených
obrázcích můžete porovnat tvary. Letoun byl těžce poškozen a druhá
vrtule zničena." Pan
Rezek k mejlu připojil ještě postskriptum, že "ve sbírkách NTM
se nachází i motor ze "sériového" Wrightu, licenčně vyráběný
německou firmou N.A.G."
Motory -
sbírka obsahuje i rozsáhlou kolekci leteckých motorů (více než
100 kusů), které dominuje 10 motorů vyrobených před rokem 1910 a
pravděpodobně vůbec první spalovanací motor vyrobený speciálně pro
použití v letadle firmou ADAM s Oskavy z roku 1895.
Letuschopné
stroje (r.2007):
Piper - Piper
je pozorovací letoun z období II. sv. války provozovaný Leteckým
sportovním centrem v Moravské Třebové.
Aero C – 104 - ve
spolupráci s firmou BMZ Air Service byla provedena renovace letounu
Aero C – 104. Jedná se pravděpodobně o jeden z nejnáročnějších
renovačních projektů posledních let, protože tento unikátní dvouplošník
bude provozován jako plně akrobatický.
Avie BH - Národní
technické muzeum se snaží podporovat i jiné než vlastní
projekty a přispělo i při stavbě autentické repliky Avie BH-1 postavené
Marcelem Sezemským.
Zlín Z-XIII - Nejaktuálnějším
projektem letecké sbírky Národního technického muzea je spolupráce při
výrobě repliky prototypu letounu Zlín Z-XIII.
II.
Letecký archiv NTM:
Vznik
Letecký archiv (LA) zpracoval a pro veřejnost koncem 60. let minulého
století zpřístupnil jeho zakladatel Karel Bittner. LA byl původně umístěn
v sedmi místnostech v budově Invalidovny v Karlíně.
Základní části
LA původně tvořily:
-
archivní svazky cca 1 700 ks (tzv. Bittnerova sbírka)
-
sbírka výkresů cca 12 500 ks
-
sbírka skleněných negativů, negativů a diapozitivů cca 5 000
ks.
Povodeň 2002
LA byl v roce
2002 kompletně zaplaven. Byly zasaženy dvě ze tří nejcennějších
sbírek: sbírka výkresů a sbírka skleněných negativů. Sbírku výkresů
se podařilo poměrně rychle ze zasažených prostor dostat a zamrazit.
Podle hrubého odhadu se tak podaří zachránit okolo 95 % výkresů z původního
množství. Skleněné negativy byly urychleně z postižených
prostor evakuovány, umyty a ošetřeny. Byly rovněž urychleně
digitalizovány. Sbírku se podařilo jak fyzicky zachránit, tak i nově
zpracovat a uložit. Takto se podařilo zachránit cca 3 200 skleněných
negativů.
(hlavním
zdrojem byla
ofic. prezentace a výr. zprávy NTM)
|