Národní technické muzeum
3/2010


Předchůdce Národního technického muzea lze spatřovat ve sběratelských aktivitách stavovské inženýrské školy (založ. 1717), pražské polytechniky (1806) a Českého průmyslového muzea (1873), jejichž některé kolekce jsou dnes v našich sbírkách. Samotné NTM bylo ustaveno r. 1908 pod názvem Technické muzeum Království českého s programem dokumentace hlavních vývojových směrů technického vývoje, jejich hodnocení  a uchovávání reprezentantů tohoto vývoje.

NTM se zrodilo z iniciativy a prostředků české technické inteligence, především profesorského sboru Vysoké školy technické. Dlouho bylo vedeno a financováno Spolkem technického muzea, jehož členy byly známé výrobní závody a banky. Spolek vytvářel širokou členskou základnu rozdělenou do odborných skupin, jimž předsedali přední čeští průmyslníci. Spolek již v r. 1910 zpřístupnil první sbírky veřejnosti (ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech).

Spolek shromáždil do r. 1935 prostředky k výstavbě nové (dnešní) budovy, realizované v letech 1938–1942. Nová budova byla ovšem zabrána tehdejší okupační správou a muzeum nalezlo útočiště v nevyhovujících prostorách pražské Invalidovny. Po válce nebyla budova navrácena muzeu celá a teprve v posledních letech získává NTM zbývající prostory, původně pro něj určené.

V r. 1951 bylo muzeum postátněno a ústav získal dnešní název. Spolek technického muzea byl, což ovšem narušilo vztahy k průmyslu. NTM se stalo muzejním a vědeckým pracovištěm s celostátní působností. Podpora státu umožnila zvýšit počet zaměstnanců a investovat do nových expozic. V letech před r. 1989 se podařilo zesílit význam ústavu jako badatelského a edičního pracoviště pro dějiny věd a techniky a rovněž prezentovat muzeum zdařilými výstavami v zahraničí. Tím se dostalo do povědomí v mnoha evropských státech. Dnes má NTM statut ústředního muzea České republiky a vědeckého pracoviště s funkcí dokumentační, prezentační, metodickou a informační. Základem jeho činnosti jsou sbírky, které vytváří jako paměť společnosti.

 

I. Letecká sbírka:

Sbírka letecké dopravy Národního technického muzea je zaměřena zejména na dokumentaci domácího civilního letectví. Obsahuje téměř 3000 sbírkových předmětů z toho 40 kompletních letounů. 18 z nich je zavěšeno ve stálé expozici Dopravní haly, 2 stroje  jsou zapůjčeny LM VHÚ Kbely a 1 stroj Technickému muzeu v Brně (r. 2007).

V dobách rozmachu vzduchoplavby a rodící se aviatiky se podařilo zakladateli letecké sbírky Ing. Gustavu Fingerovi shromáždit drobné artefakty, modely a archiválie z počátku našeho letectví. Provizorní poměry v budově Schwarzenberského paláce však nedostačovaly potřebám širší sbírkové činnosti. V meziválečném období funkci správce letecké sbírky zajistil Aeroklub Republiky československé, kterému se podařilo získat podporu představitelů vojenského letectva a leteckého průmyslu. Pro bezpečné uložení historických letounů byly zajištěny sklady a hangáry leteckých společností. Během druhé světové války nalezly letecké sbírky útočiště v pražské Invalidovně.

Bezpochyby nejvýznamnějším exponátem je letoun Kašpar JK systém Blériot z roku 1911, se kterým vykonal Ing. Kašpar první dálkový přelet v historii českého letectví. Znalce zaujmou i tři celosvětově unikátní vojenské letouny z doby I. světové války – ruský Anatra Anasalj, americký LWF Tractor a rakouský Knoller CII.

Z dalších pozoruhodných exponátů lze jmenovat například například jeden z nejstarších kluzáků Zanonia (jedna z prvních konstrukcí Igo Etricha s níž v letech 1905 až 1906 podnikal první pokusy o řízený let nad naším územím), větroň Racek 3 z 30. let 20. stol., první československý poválečný letoun Sokol M1C, první a jediný československý sériově vyráběný vrtulník HC2 Heli Baby, letouny Avia BH-9 a Avia BH-10 či rychlostní letoun Zlín Z-XIII. Pozornost si zaslouží i balón s názvem Praha z r. 1904.  Mimo celých letounů je ve sbírce NTM I řada leteckých motorů a dalších konstrukčních dílů letadel.

Další letouny z majetku Národního technického muzea jsou vystaveny v expozici Vojenského leteckého muzea v Praze-Kbelích.

V expozici NTM je vystavována i vrtule ze stroje Flyer bratří Wrightů. Publicista Jiří Wágner ve svých  článcích uvedl i výňatky z korespondence s kurátorem NTM. Podle kurátora NTM byly u nás provozovány tři tyto stroje. "Lze předpokládat, že pochází z letounu p. Polaneckého, člena Západočeského aviatického klubu v Plzni, který s letounem dne 9.8.1914 havaroval. Na přiložených obrázcích můžete porovnat tvary. Letoun byl těžce poškozen a druhá vrtule zničena." Pan Rezek k mejlu připojil ještě postskriptum, že "ve sbírkách NTM se nachází i motor ze "sériového" Wrightu, licenčně vyráběný německou firmou N.A.G."

Motory - sbírka obsahuje i rozsáhlou kolekci leteckých motorů (více než 100 kusů), které dominuje 10 motorů vyrobených před rokem 1910 a pravděpodobně vůbec první spalovanací motor vyrobený speciálně pro použití v letadle firmou ADAM s Oskavy z roku 1895.

 

Letuschopné stroje (r.2007):
Piper - Piper je pozorovací letoun z období II. sv. války provozovaný Leteckým sportovním centrem v Moravské Třebové.
Aero C – 104 - ve spolupráci s firmou BMZ Air Service byla provedena renovace letounu Aero C – 104. Jedná se pravděpodobně o jeden z nejnáročnějších renovačních projektů posledních let, protože tento unikátní dvouplošník bude provozován jako plně akrobatický.
Avie BH - Národní technické muzeum se snaží podporovat i jiné než vlastní projekty a přispělo i při stavbě autentické repliky Avie BH-1 postavené Marcelem Sezemským.
Zlín Z-XIII - Nejaktuálnějším projektem letecké sbírky Národního technického muzea je spolupráce při výrobě repliky prototypu letounu Zlín Z-XIII.

 

II. Letecký archiv NTM:


Vznik
Letecký archiv (LA) zpracoval a pro veřejnost koncem 60. let minulého století zpřístupnil jeho zakladatel Karel Bittner. LA byl původně umístěn v sedmi místnostech v budově Invalidovny v Karlíně.

 

Základní části LA původně tvořily:

-        archivní svazky cca 1 700 ks (tzv. Bittnerova sbírka)

-        sbírka výkresů cca 12 500 ks

-        sbírka skleněných negativů, negativů a diapozitivů cca 5 000 ks.

 

Povodeň 2002

LA byl v roce 2002 kompletně zaplaven. Byly zasaženy dvě ze tří nejcennějších sbírek: sbírka výkresů a sbírka skleněných negativů. Sbírku výkresů se podařilo poměrně rychle ze zasažených prostor dostat a zamrazit. Podle hrubého odhadu se tak podaří zachránit okolo 95 % výkresů z původního množství. Skleněné negativy byly urychleně z postižených prostor evakuovány, umyty a ošetřeny. Byly rovněž urychleně digitalizovány. Sbírku se podařilo jak fyzicky zachránit, tak i nově zpracovat a uložit. Takto se podařilo zachránit cca 3 200 skleněných negativů.

(hlavním zdrojem byla ofic. prezentace a výr. zprávy NTM)