|
Dopravní, dvoumotorový,
proudový letoun pro 64 až 80 cestujících.
V roce 1961 začali u Tupoleva pracovat na novém letounu vycházejícím
z Tu-124. Z výrobního pásu byly vyřazeny dva nedodělané
Tu-124. Byl jim prodloužen trup a motory se přemístili na konec trupu
(požadavek na snížení hlučnosti). Za 18 měsíců byl 23. června
1963 zalétán první stroj. Sériově se začal vyrábět až roku 1966.
V roce 1967 ho firma představila na pařížském aerosalonu a od
srpna 1967 začaly létat mezi Murmanskem a Moskvou a od září z Moskvy
do Stockholmu a později i
jinam.
Úspěch nového stroje byl velký. Tu-134 se v Sovětském Svazu,
Vietnamu, Číně, východní Evropě a také v Africe stal „dříčem“
středních tratí. Letoun se vyznačoval robustním podvozkem kvůli
nutnosti vzlétat i z pískových, popř. jiných nevybetonovaných
drah. Na svoji dobu se vyznačoval také poměrně dobrým komfortem v kabině.
Dále byl vybaven autopilotem schopným přistát s letounem za podmínek
kategorie II ICAO.
K pohonu Tu-134 sloužily dva motory D-30 P.A. Solovjova.
V r.
1970 vznikla nová verze Tu-134A s prodlouženým trupem a
vylepšenými motory Solovjov D-30-II s nižší spotřebou paliva. Původně
prosklenou příď si ČSA, jugoslávský Aviogenex aj. nechaly upravit
pro zástavbu palubního radiolokátoru (Tu-134A-3). Mnoho společností,
ale upřednostňovalo verzi Tu-134A-3 s navigátorem. Poslední verzí
byl Tu-134B a B-3, opět s modernější avionikou, kde už
navigátora definitivně nahradil radar.
Verze Tu-134BSH - vojenské letectvo Ruska užívá několik
letounů Tu-134BSH, které slouží jako cvičné bombardovací stroje a
mají v přídi radar používaný u Tu-22. Další vojenskou obměnou je
Tupolev Tu-134UBL, který je ale vybaven avionikou shodnou s Tu-160
a slouží rovněž k výcviku. Všech Tupolevů 134 bylo vyrobeno celkem
720 (jiné zdroje uvádí 852).
ČSA používaly Tu-134A od 29.12.1971, kdy byl
uveden do provozu první stroj (OK-AFA). První zahraniční let uskutečnil
tento typ 3.1.1972, kdy letěl do Paříže a do Vídně.
Celkem jich u ČSA
sloužilo čtrnáct. (OK-AFA, AFB, CFC – CFH, DFI, EFJ, EFK, HFL, HFM,
IFN) Posledním, u ČSA , zavedeným strojem byl OK-IFN a bylo to
11.3.1978.
Jeden Tu-134A létal také u naší armády. Po rozpadu federace jej obdržela
ČR a sloužil na základně ve Kbelích. V roce 1997 však byl vyřazen z
provozu, stejně jako stroje ČSA..
Základní údaje (Tu-134A):
|
Rozpětí:
|
29,01m
|
Dostup:
|
12 000m
|
Délka:
|
|
Dolet:
|
3 500km
|
Max. rychlost:
|
900km/hod
|
Ekonomická
cestovní rychlost: |
750
km/h |
Výška: |
9,14
m |
Posádka:
|
4+64 až 80
|
Hmotnost
prázdného letadla: |
29
050 kg |
Vzletová
hmotnost: |
47
500 kg |
Dostup: |
11
000 m |
Dolet: |
3
020 km (s 5 000 kg nákladu) |
|