Balon
Balon horkovzdušný; Balon
plynový; Počátky
poválečného létání u nás -Praga 68;
Balonový koš
21.3.2010
První cestující (míněno lidé) vzlétli 21. listopadu 1783 a byli to Pilatre de Rozier a markýz d´ Arlandes.
Následovaly balony plynové a vzducholodě. Nicméně původní horkovzdušný balon se ve 20. století vrátil jako sportovní "nářadí" a můžeme ho na obloze vidět poměrně často. Často i desítky posádek soutěží v řadě disciplín.
Principem, na kterém je založen let horkovzdušného balonu, je prostý fakt, že zahřívaný plyn se rozpíná (zvětšuje svůj objem) a využití Archimédova zákona ("těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou rovnající se tíze kapaliny tělesem vytlačené"). Pokud se pro plyny tento zákon jmenuje jinak, omlouvám se odborníkům.
V podstatě se jedná o to, že horký vzduch je lehčí než vzduch studený. Tím pádem je celková hmotnost horkého vzduchu v balonu menší než je hmotnost studeného vzduchu, který je balonem vytlačen (těleso balonu naplněného horkým vzduchem je ponořeno ve studeném vzduchu). Balon je tedy nadlehčován silou přímo úměrnou rozdílu hmotnosti studeného a horkého vzduchu o objemu nafouknutého balonu. Pokud je tato síla větší než je hmotnost vlastního balonu, koše, lanoví a posádky s příslušenstvím, pak balon vzlétne.
Vzhledem k tomu, že vzduch v balonu poměrně rychle chládne, je nutno připočítat ještě hmotnost hořáků a topného plynu, které musí balon rovněž vynést nahoru.
Nosnost balonu je tím větší, čím je studenější vzduch nad zemí. Proto jsou nejčastěji balony vidět brzy po ránu nebo k večeru, kdy jsou také stabilnější povětrnostní podmínky.
Vodík hodně unese, ale velmi snadno vybuchuje. Helium unese méně, nevybuchuje, ale je drahé.
Z výše uvedených příčin je dnes plynový balon vidět velice málo.
První let plynového balonu následoval bezprostředně (26. srpna 1783) po balonu horkovzdušném.Postavil ho profesor C.Charles společně s bratry Robertovými.
Balón se plnil vodíkem a stal se vzorem plynových balónů na dlouhá léta. Vzlet s lidskou posádkou, s profesorem Charlesem a starším z bratrů Robertových, se podařil "až" 1.prosince 1783 z Tuilerií a trval 2 hodiny.
V začátcích domácího poválečného balonového létání se stavěly především plynové balony. Postupně však zvítězily balony horkovzdušné a v r. 1988 byl v postaven zatím poslední plynový balon u nás.
Nového balonového dění si povšimlo vedení připravované výstavy poštovních známek PRAGA 68. "Ta se pak stala skutečnou superakcí. Takovou spartakiádou pro filatelisty. Od dob obležení Paříže v minulém století, kdy byly zásilky dopravovány pouze balony, se stala balonová pošta tradicí. Měla se stát i velkou senzací připravované výstavy. Filatelisté tady nabídly peníze, členové klubu věnovali stavbě balonu stovky hodin práce a polští odborníci poskytovali technickou dokumentaci, dozor a piloty instruktory.
Dne 23. června 1968 se sen stal skutečností. Balon PRAGA 68, imatrikulační značka OK - 7000, byl slavnostně pokřtěn na Letenské pláni generálem Nobilem, akademikem Běhounkem a primátorem Černým. S polským pilotem Stefanem Maknem se na svoji první plavbu vydal: Jiří Jirkovský, Tomáš Kadeřábek, Jana Vodseďálková a Ivo Vodseďálek. Po dvou hodinách přistál v řepném poli u obce Šlapanice.
Již o týden později, opět z Letenské pláně, vzlétly čtyři balony v soutěži o pohár prvních českých balonových pilotů pánů Hůlky a Wandase. Vyhrála holandská posádka s pilotkou pani Nini Boesmanovou.
Balony se vrátily na českou oblohu. Cesta k tomuto návratu byla obtížná, ale výsledek byl krásný. Víme totiž, že krásné je obtížné. ". (Ivo Vodseďálek na http://www.pragobalon.cz/ )
O pohár Hůlky a Wandase se soutěžilo i nadále a v rámci výstavy Praga 1988 se konal již 7. ročník této soutěže, který byl ročníkem posledním.
Dopisnice burza Mnichov 2007 - Postfila
