Iljušin Il-86
28.4.2003


Zn. č.2743

Vývoj Iljušinu 86 započal v roce 1971, kdy sovětský Aeroflot předložil třem hlavním sovětským konstrukčním kancelářím navrhujícím dopravní letadla ( Antonov, Tupolev a Iljušin) své požadavky na první sovětský velkokapacitní letoun. 

Vítězem soutěže byl prohlášen Iljušin a podle prvních předpokladů se měli první Il-86 objevit na dálkových spojích Aeroflotu na přelomu 70tých a 80tých let. Původní předpoklady počítaly s umístěním čtyř motorů na pylonech v ocasní části a ocasními ploc
hami ve tvaru T jako u Iljušinova předchozího typu Il-62. Později se tyto úvahy ukázaly jako nevyhovující, kvůli velké vzletové hmotnosti letounu a špatnému přístupu k takto umístěným motorům. Bylo proto rozhodnuto o umístění motorů na pylonech pod křídlem. Netradičním způsobem bylo však řešeno nastupování cestujících do letounu. Nastupovalo se vestavěnými schody do podpalubí, kde byly šatny a poté dalšími schody do kabiny cestujících. V době teleskopických nástupních mostů však již toto řešení ztratilo své opodstatnění. 
První prototyp Il-86 vzlétl 22.12. 1976 a první sériový letoun 24.10. 1977. Aeroflot ho však zařadil na své linky až v prosinci 1980 a nestihlo se tak uvedení stroj na pravidelné linky před LOH v Moskvě.
Ani prodloužení termínu nevedlo k odstranění řady nedostatků jako byly např. vysoká poruchovost, vysoká spotřeba paliva, hlučnost a malý dolet (kolem 4000 km). Il-86
nezvládl bez mezipřistání let na vnitrostátní lince Aeroflotu z Moskvy do Alma – Aty. Tyto nedostatky nakonec vedly k vývoji zdokonaleného Il-96. 

Do ukončení výroby v roce 1993 bylo vyrobeno 103 letounů.
3 používá ruské
letectvo jako létající velitelská stanoviště.
Většinu letounů Il-86 odebral Aeroflot, několik se jich dostalo do Číny. V devadesátých letech létalo několik Il-86 v pronájmu v Turecku. Po rozpadu SSSR a odštěpení dalších dopravců v SNS se letouny "rozptýlily".
  
Komerční provozovatelé Il-86 v roce 2002
AJT Air (4), Atlant Soyuz (2), Kontinentalnye Avialinii (2), Eurasia (1), Kras Air (4), Pulkovo Aviation (8), Sibir Airlines (13), Transaero (1), Ural Airlines (3), Vaso Airlines (2), Uzbekistan Airways (10), Air Kazakstan (6), China Xinjiang (3), Armenian Airlines (2), Aeroflot (16)

Po r.2005 začaly být Il-86 postupně stahovány z provozu.

Základní technická data:

Rozpětí

48,06 m

Délka

59,94 m

Výška

15,81 m

Maximální vzletová hmotnost

208 t

Cestovní rychlost

900 km /h

Dolet

3600 - 4000 km

Počet cestujících

max. 350 (běžně 234)

Počet členů posádky

4

Motory

4x Kuzněcov NK86