Letov; Letov Š-1
5/2010

Letov Š-1: Průzkumný a kurýrní stroj
Jeho autorem byl Alois Šmolík. Jedná se o první letoun vyrobený československou továrnou, tedy i o první vojenské letadlo domácí výroby.  Díky jeho úspěchu u MNO bylo rozhodnuto o podpoře domácího vývoje a výroby letadel.
Stroj byl zalétán v dubnu 1920 pod ozn. Š. A. Krátce na to bylo zavedeno označení Šmolík Šm-1. Později bylo změněno na Š-1.
Letov Š-1 byl dvoumístný, jednomotorový dvouplošník. Trup tvořila skořepina z překližky. Letoun měl celodřevěnou konstrukci. Podvozek byl pevný s ostruhou. 
První stroje měly motor Hiero L (169kW), vyráběný firmou Breitfeld a Daněk. Protože jich bylo k dispozici málo (jen 28 ks)  vznikla verze s motorem Maybach Mb-IVa (191kW), které byly v hojném počtu ve válečných reparacích. 
Později všechny stroje s motorem Maybach dostaly ozn. Š-2.

Výzbroj: pilot - pevný synchronizovaný kulomet Vickers, pozorovatel pohyblivý dvojkulomet Lewis na oběžném kruhu. Dále mohl nést letoun dvě padesátikilogramové pumy nebo dvanáct bomb desetikilogramových.
Později byl do letounů vestavěn fotografický přístroj a radiotelegrafní stanice.

MNO objednalo strojů Š-1 50ks v první objednávce. Vzhledem k dostupným motorům, jich 28 bylo s motorem Hiero a zbytek s motorem Maybach. Protože kapacita leteckého arsenálu nebyla velká, byly další stroje požadované MNO vyráběny licenčně v Aeru (40ks).

Československá vojenská továrna na letadla (později nazývaná Letov) vznikla z Hlavních leteckých dílen k 1.1.1923. Historie však sahá až do r. 1918, kdy vznikl Letecký arsenál v čele se setníkem Adamcem (Staré výstaviště v Praze). V r. 1922 se z arsenálu staly Hlavní letecké dílny a ty se přestěhovaly do Kbel. Na základě tzv. Rašínova zákona se z hlavních leteckých dílen od 1. ledna 1923 stala Československá vojenská továrna na letadla s obchodním jménem Letov. V r. 1925 se Letov přestěhoval do nově postavené továrny s vlastním letištěm letňanské pláni.

První vlastní leteckou konstrukcí se stal  Letov Š1(původně Š.A.), zkonstruovaný konstruktérem Aloisem Šmolíkem. Vzlétl již v r. 1921. V průběhu 20. a 30. let firma Letov vyvinula a vyráběla více než 50 typů letadel všech kategorií.
Začínalo se kopiemi rakouských Bra-76 (také B-I) u Letovu Š-10. Pokračovala řada vlastních konstrukcí. Úspěšný byl např. cvičný Š-18 (36 kusů a licence pro továrnu DAR v Bulharsku). Upravený stroj Š-218 se prodal v 10 kusech do Finska ( následovala licence). Poslední Š-218 byl z finského rejstříku vymazán r.1959! Dopravní Š-19W (vznikl z bomb. Š-6) byl v pěti kusech nasazen u ČSA. Známým se stal průzkumný a bombardovací Š-16. Už půl roku po zalétání se stavělo 22ks Š-16L pro Lotyšsko. 13.10.1927 na něm šéfpilot Ježek dosáhl světového rekordu v rychlosti na uzavřené trati 500km s nákladem 1000kg (230,93km/hod.) 16 letounů si objednalo Turecko (Š-16T), a plováková úprava šla do Jugoslávie (Š-16J). Úspěšným byl i v závodu zeměmi Malé dohody (2. ročník 1928). Mimo to Š-16 navštívila řadu zemí včetně Japonska a dosáhla řady národních rekordů i dalších mezinárodních rekordů. Dalším známým strojem byl Š-328, který byl ve stovkách kusů ve výzbroji předválečného letectva (čtyři stroje byly plovákové pro detašmán v Kumboru v Jugoslávii - výcvikový prostor dělostřelců). Přes to, že výkony zaostávaly už v předvečer války, v rámci SNP si ještě několik kusů zabojovalo. V Letovu se stavěly i čtyři obří Farmany F-62. V předvečer okupace se ještě připravovala výroba licenčních SB-2 (plánov. ozn. ŠB-71). Zahájit se ji už ale nepovedlo.     

Za protektorátu  byla továrna obsazena německou okupační správou a sloužila jako opravna letounů Luftwaffe. Mimo to Letov sloužil jako prototypová dílna pro Junkersovu vývojovou konstrukci sídlící v Praze. Zkoušely se zde díly Junkersu Ju-290. 

V poválečném období. 27.10.1945 - znárodnění.  1946 zařazení do nár. podniku Letecké závody n.p.. Září 1948 převedení do nového nár. podniku Let, letecké závody. 1949 se stává Rudý Letov opět samostatným podnikem, podřízeným generálnímu ředitelství Československých závodů automobilových a leteckých (do r. 1952). Pak následovalo řízení ministerstvem strojírenství. V r. 1961 zde máme podnik Středočeské strojírny v Letňanech spadající (spolu s dalšími pod Sdružení přesných strojíren s ředitelstvím v Letňanech. Sdružení se v r. 1965 přeskupilo do VHJ Aero a jedním z jejich podniků je opět Rudý Letov Praha 9- Letňany.

Něco k programu. Pokračující výroba cvičných C-2 (Arado Ar-96), účast na programu S-199, uvedení do provozu Ju-352 (D-352). V r. 1946 by zalétán L-290 "Orel", poválečná adaptace Ju-290. Rekonstrukce dvou kusů německých strojů He-219 (LB-76). Byly zalétány 1950/51.  1949-1950 C-3, C-3B nebo C-103. V r. 1950 začala licenční výroba MiGu-15 (C-102). Jednalo se o montáž z dodaných dílů. Následnou výrobu předal Letov do Vodochod (Aero), ale
probíhala licenční výroba a montáž křídel a zadních částí trupu. Konečná montáž těchto letadel však již probíhala v novém závodě Aera Vodochody. Po MiGu-15 následovala výroba křídel a zadních částí trupu letounů MiG-19 a MiG-21.Počátkem 60. let zahájil Letov ve spolupráci s Aerem Vodochody vývoj a výrobu křídla a zadní části trupu nového čs. cvičného letounu L-29 Delfín.
Těchto letadel bylo vyrobeno více než 4000 kusu a Delfín se tak stal nejvíce vyráběným letounem ve své kategorii. Dodnes slouží Delfíny spolehlivě v mnoha letectvech světa (např. ČR, Rusko, Malajsie, Egypt).
Na úspěch Delfína navázal počátkem 70. let letoun L-39 Albatros, jehož křídlo a zadní část trupu byly opět vyvinuty a vyráběny v Letově. Albatrosů bylo vyrobeno více než 2500 kusů a byly dodány do mnoha zemí světa  (ČR, Rusko, Litva, Maďarsko, Tunisko,  Alžírsko, Thajsko).
Po r. 1989 navázal Letov úspěšnou spolupráci s německým leteckým průmyslem a od roku 1991 dodává díly a podsestavy pro letouny Airbus.
Mimo již uvedená motorová letadla vyrobil Rudý letov v letech 1950 a 51 75 ksusů úspěšného větroně LF-107 "Luňák", díla konstrukční skupiny Vladimíra Štrosse. 
V roce 1997 došlo k zásadní restrukturalizaci firmy Letov. Z divize letecké výroby byla vytvořena dceřiná společnost Letov letecká výroba a.s. , která převzala odpovědnost za výrobu dílu a sestav pro letouny Airbus.
Kromě toho vznikla také Letecká továrna s.r.o. Na zbytkovou část Letovu a.s.byl vyhlášen v r. 1998 konkurs.

V roce 2000 se společnost LETOV LETECKÁ VÝROBA stala součástí Groupe LATECOERE s právní subjektivitou jako LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o. (100% vlastnictví firmy Latecoere z Toulouse). V letech 2000- 2006 investovala společnost významné částky do modernizace výrobních technologií a navýšení výrobních kapacit. Největšími investičními akcemi byla výstavba 3 nových montážních hal, nové linky povrchových ochran a nákup CNC obráběcích strojů.
Ve stejném období vzrostl počet zaměstnanců z 200 na více než 500 (620 v r. 2010).

Výrobní program 2010:
 - Montáž dveří pro cestující pro Airbus A318/319/320/321 Airbus A320
 - Montáž dveří horní paluby, výroba dílů a sestav mechanizmů dveří pro Airbus A380 Airbus A380 Montáž dveří pro cestující, servisních a nákladových dveří, výroba dílů a sestav dveřních mechanizmů pro Embraer ERJ 170
 - Výroba dílů a sestav nouzových dveří letounů Airbus A321
 - Výroba kompozitních dílů kostry dveří a obrábění dveřních mechanismů letounu Boeing B787
 - Montáž dveří zavazadlového prostoru, výroba dveřního mechanismu letounu Dassault Falcon 7X
 - Výroba a montáž skříní palubní elektroniky pro Airbus A380
 - Výroba a montáž skříní palubní elektroniky pro Airbus A400