Letiště Praha - Ruzyně
9/2010

Letiště se skládá ze dvou oddělených terminálů - hlavní je nová budova Terminálu Sever, ze kterého je odbavována většina běžných letů; u terminálu je hlavní odbavovací plocha, vybavená také 17 stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. V sousedství je nákladní terminál s odbavovacími plochami.

Budova starého letiště je označena jako Terminál Jih a slouží hlavně pro VIP lety, leteckou taxislužbu a lety všeobecného letectví.

Staré letiště

Vzhledem k tomu, že letiště Praha - Kbely fungovalo ve smíšeném civilním i vojenském provozu a pohyby civilních letadel rostly takovým tempem, že do budoucna by se stávající stav stal neúnosným, začalo se oklo r. 1930 hledat místo pro nové letiště. Tomuto záměru nejlépe vyhovovala pláň mezi obcemi Ruzyň, Hostivice, Dobrovíz, Středokluky a Přední Kopanina o rozloze cca 12 km2. Bylo zde dosti prostoru pro budoucí další růst a zároveň to nebránilo dalšímu rozvoji a růstu města Prahy. Výhodná byla i malá vzdálenost od města, a to pouhých 12 km, a nadmořská výška 380 m byla zárukou menšího výskytu mlhy. Roku 1933 byly zahájeny terénní úpravy. Stavbu provádělo konsorcium firem Konstruktiva - Lanna dr. ing. Čapek. Odbavovací halu projektoval prof. ing. arch. Adolf Benš a architektonickou úpravu zastavěné části ing. arch. Kamil Roškot a další. Stavba zahrnovala letištní plochy, 3 hangárové bloky s dílnami, sklady a kancelářemi včetně inženýrských sítí. Poblíž obce Jeneč bylo vybudováno vysílací ústředí s moderním komunikačním zařízením. Postavená odbavovací budova byla vynikajícím dílem českého funkcionalismu. Přestože tehdy neexistovaly žádné normy a nikde v Evropě nestálo moderní letiště, které by bylo pro Prahu vzorem, bylo pražské letiště v Ruzyni vybudováno tak dokonale a velkoryse, že mohlo i při bouřlivém rozvoji letectví sloužit plných 30 let. 

Slavnostní otevření letiště se konalo 5. dubna 1937, kdy zde přistálo první letadlo Československé letecké společnosti na lince Piešťany - Zlín - Brno - Praha. O hodinu později přilétl první zahraniční spoj, letoun Air France na trati z Vídně do Drážďan. Terminál získal v roce 1937 významné architektonické ocenění zlatou medailí na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži.

Letiště mělo zpočátku výměru 108 ha, brzy po roce 1937 byla jeho plocha zvětšena na trojnásobek. Byly postaveny tři hangárové objekty, montážní hala s dílnami, kanceláře i pět obytných domů. Původně mělo letiště pouze tři nezpevněné travnaté vzletové a přistávací dráhy, betonové se teprve začínaly budovat. V roce 1937 bylo přepraveno již 13 462 cestujících.

15. března 1939 však obsadila letiště německá Luftwaffe. Válečná léta 1939-45 znamenala faktickou likvidaci letecké dopravy v zemi. Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava bylo letiště Ruzyně obsazeno německou armádou a v provozu zůstala pouze německá linka Berlín-Praha-Vídeň (DLH).

Po osvobození byl zahájen na Ruzyni už 8. května 1945 provizorní provoz. V poválečném Československu byly obnoveny Čs. aerolinie jako jediný podnik v rukou státu. V roce 1946 byl zahájen poválečný provoz vojenskými letadly převážně americkými Dakotami, upravenými pro 21 cestujících v továrně Avii.

Po válce byly také dokončeny betonové vzletové a přistávací dráhy. Období útlumu si Ruzyně odbyla po únoru 1948. Byl omezen styk se západními zeměmi a provoz byl orientován na sovětská letadla Il-14. V padesátých letech začala éra proudových a turbovrtulových letadel, u nás to byly typy Tu-104 a Il-18, v roce 1964 pak proudová Tu-134. Pro příjem těchto letadel se vzletové a přistávací dráhy prodlužovaly a rozšiřovaly, v roce 1959 již měřily tři a čtvrt kilometru a byly vybaveny světelným a rádiovým zabezpečením. V 60. letech, kdy došlo k uvolnění mezinárodních vztahů, a tak i zvýšení počtu cestujících, kapacita letiště již nedostačovala. Připravovala se výstavba nového letiště v Ruzyni s tím, že staré letiště bude nadále sloužit státním návštěvám, různým speciálním letům a záchranné službě.

Nové letiště 

Nové letiště, vybudované v letech 1960-1968 severně od původního, projektoval Vojenský projektový ústav a stavbu prováděly Vojenské stavby. Kolektiv architektů vedl Karel Filsak. Byl nově rozšířen a přepracován systém vzletových drah, nově vystavěna budova přípravy posádek a technický blok s věží technické kontroly. Nová odbavovací budova s kapacitou cca 2 300 000 cestujících byla slavnostně otevřena 15. června 1968 a provoz nového letiště byl zahájen. Zatěžkávací zkouškou prošlo právě otevřené letiště v noci na 21. srpen 1968, kdy na něm přistály okupační armády varšavské smlouvy. Tehdy bylo dočasně uzavřeno pro civilní provoz. 

Letiště mělo přes 100 ha zpevněných betonových leteckoprovozních ploch a vzletové a přistávací dráhy bylo možné prodlužovat až na 4 300 m. Součástí nového technického bloku byla řídící věž  o výšce 42 m, odkud se řídil veškerý provoz na vzletových a přistávacích drahách, odbavovacích plochách i v okolí včetně všech mobilních mechanizačních prostředků. Přestože po okupaci 1968 a v následujících letech byly zahájeny transatlantické lety do USA a Kanady a Singapuru, objem cestujících poklesl. Odbavovací proces se zpomalil zaváděním bezpečnostních prohlídek cestujících a zavazadel, zpřísněním celních formalit a zavedením povinné výměny valut pro cestující ze zapádu. Odbavovací hala opět přestala vyhovovat. Vlastní letiště nestačilo pro rychlé odbavení nastupujících velkokapacitních letadel zahraničních společností, které převážely 300 i více cestujících.

Po roce 1989 vzrostla významně letecká přeprava osob i zboží. V roce 1991 byla situace částečně řešena tím, že k odbavovacímu areálu byla přistavěna nová odbavovací hala určená výhradně pro vnitrostátní provoz. Uvolněné prostory byly vzápětí rekonstruovány pro zahraniční přílety a do poloviny příštího roku skončila i rekonstrukce zahraničních odletů, kde pro cestující přibylo 8 odbavovacích přepážek. Téhož roku byla dokončena modernizace vzletové a přistávací dráhy (šířka 60 m, délka cca 4 km) tak, aby mohla sloužit pro všechny typy letadel, včetně těch nejtěžších. 

V roce 1994 byl slavnostně otevřen nový cargo terminál ČSA, v němž bylo možné odbavit 24 tisíc tun leteckého zboží. Cargo sklad byl vybaven pro všechny druhy zboží včetně živých zvířat, radioaktivních zásilek i zboží vyžadující uskladnění v lednicích. Zároveň byl zřízen nový letecký terminál pro odbavování leteckých zásilek expresní služby DHL. Přes všechna zlepšení v roce 1992 odbavovala Praha pouze asi 2 milióny cestujících Aby se Praha mohla stát nástupním místem civilní letecké dopravy pro východní Evropu, bylo třeba v roce 1993 zahájit výstavbu nového odbavovacího terminálu s kompletním servisem.

Terminál Sever 1 (nyní Terminál 1) 3. června 1997 byl zahájen provoz v novém odbavovacím terminálu Sever 1, který zvýšil kapacitu ruzyňského letiště z 2,3 na 4,8 milionu cestujících s možností dalšího rozvoje. Dosavadní příletová a odletová hala se po rekonstrukci změnila v příletový terminál Sever 1 s novými uzavřenými koridory pro přímý vstup do letadel (prst B). Byla vystavěna i nová příjezdová komunikace s mimoúrovňovou křižovatkou a nové parkoviště s dvěma tisíci míst. Ke třem odbavovacím ostrovům odletového terminálu přibyl v roce 1999 čtvrtý se 14 registračními pulty pro odbavení a dvěma automatickými rentgeny zavazadel. V roce 2002 byl uveden do provozu prodloužený prst B terminálu Sever 1. Ani 62 odbavovacích přepážek ruzyňského letiště však již v roce 2004 nestačilo, prošlo jimi o milión cestujících více, než bylo stanoveno, a proto byla zahájena příprava nového terminálu Sever 2. Desetimiliontého cestujícícho přivítalo letiště již 28. listopadu 2005.

Terminál Jih 2 (nyní Terminál 3) 3. září 1997 byl uveden do provozu i terminál Jih 2 v sousedství původní budovy starého letiště, s nímž tvoří celek. Zastavěná plocha je 2500 m2, odbavovací hala v prvním nadzemním podlaží má 800 m2. Je zde i čekárna, salonky, přípravna posádek a kanceláře společností. Ve 3. podlaží je řídící věž pro odbavovací plochu Jih a před budovou parkoviště. Terminál Jih slouží klientele, která využívá menší a soukromá letadla či vlastní speciály a vyžaduje tak jiný servis.

Nový Cargoterminál V říjnu 1997 byl položen základní kámen pro výstavbu nového moderního cargoterminálu. V lednu 2004 byl otevřen. Nový nákladní terminál má roční kapacitu 60 tisíc tun zboží s možností rozšíření až na 100 tisíc tun. Terminál byl vybudován v průběhu jediného roku, poněvadž starý cargo terminál musel být zbourán, aby poskytl prostor pro výstavbu nové odbavovací haly Sever 2. Nový nákladový terminál zaujímá prostor 6,5 ha, jeho kancelářské prostory mají 3 000 m2. Má automatický systém skladování leteckých palet a kontejnerů. V kombinaci s kamionovým centrem, kurýrním a expresním centrem, poštovním střediskem a novými technologiemi představoval v době otevření nový cargo terminál ČSA nejmodernější letištní logistický areál svého druhu ve střední a východní Evropě.

Terminál Sever 2 (nyní Terminál 2) Společnost Letiště Praha s. p. dokončila v roce 2005 projekt EUropa - výstavba terminálu Sever 2. Jednalo se o výstavbu celkem šesti stavebních objektů, jejichž provoz byl zahájen 17.1. 2006. Nový terminál s dvoupatrovou odbavovací halou využívají cestující ze zemí Evropské unie podle režimu schengenské dohody z roku 1995 o volném pohybu osob mezi signatářskými zeměmi. Mimoevropské a vnitrostátní lety zůstaly v původním terminálu. Nová budova má tři nadzemní a jedno podzemní podlaží a je propojena se stávajícím terminálem spojovacím objektem. Již v září 2005 uvedlo letiště do provozu první část projektu. Nový terminál Sever 2, k němuž vede příjezdová estakáda, zaručí kapacitu nad deset miliónů pasažérů ročně s možností dalšího nárůstu. Terminál je navržen tak, aby bylo možné kapacitu postupně zvyšovat přidáním dalších nástupních mostů a vybudováním nového odbavovacího prstu D, případně E. Rozvojová studie letiště počítá do budoucna s roční kapacitou letiště 20 milionů cestujících. Generálním projektantem byla firma Nikodem a Partner, spol. s r. o., hlavní architekt projektu ing. arch. Alois Nikodem.

Další údaje:

Letiště je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci EUROCONTROL v Bruselu z hlediska přidělovaných časů vzletů (tzv. slotů).

Dráhový systém sestává ze tří vzletových a přistávacích drah. Na letišti jsou čtyři vyhrazená místa pro přistání vrtulníků (heliporty).

Jelikož je letiště umístěno poblíž obydlené zástavby, nad kterou přelétají přistávající a vzlétající letadla, uplatňuje Letiště Praha, a. s. (správce letiště - dříve Letiště Praha s.p.) některá opatření, sestávající jednak z omezujících pravidel (např. omezení vzletů a přistání ve směrech k obydlené části města, omezení nočních letů, nepřetržité monitorování leteckého hluku, vyhlašování hlukově chráněných oblastí v okolí letiště, vyhlašování povinných protihlukových postupů pro letadla apod.), jednak uplatňováním poplatkové (penalizační) politiky v přímé závislosti na způsobeném leteckém hluku.

Plánuje se výstavba nové vzletové a přistávací dráhy rovnoběžné s dráhou 06/24 (hlavní dráhou letiště), očekávané datum uvedení do provozu je rok 2014. Současná hlavní dráha pojme až 80 % provozu letiště. Hodinová kapacita této jediné dráhy je 46 pohybů (vzletů a přistání) letadel, což řadí Ruzyni mezi absolutní evropskou špičku co se týká intenzity provozu na jedné dráze. Řešením problému je výstavba nové paralelní. Ta bude umístěna 1525 metrů jižně od stávající hlavní dráhy. Nové dráha bude mít rozměry 3550 × 60 m. Bude vybavena jako přístrojová dráha pro přesné přiblížení zařízením ILS CAT IIIB v obou směrech ( toto zař.umožňuje např. automatické přistání při nulové dohlednosti až do dotyku země).

Cestující mají k dispozici nabídku 50 leteckých společností spojujících Prahu přímou linkou se 125 destinacemi po celém světě.

Mezinárodní Letiště Praha  provozuje společnost Letiště Praha, a. s ., jejímž akcionářem je stát zastoupený Ministerstvem financí ČR. Společnost vznikla dne 1. prosince 2008 zápisem do obchodního rejstříku. V čele Letiště Praha, a. s., stojí pětičlenné představenstvo.

Stručný přehled vojenských útvarů a dalších provozovatelů na Ruzyni po válce:
LDS 1945-46 / Velitelství letectva SNB 1945-47 / Letecká hlídka Letectva SNB 15.7.1946-47 / LDP 1946 / Velitelství Bezpečnostního letectva 1947-50 / Letecká hlídka Bezpečnostního letectva 12.12.1947-50 / Bezpečnostní letka 1951-53 / Letecký oddíl MV 1953-79 / Závod Čs-aerolinií Agrolet 1961-68 / Letecká správa FMV 1979-88 / Kryštof 01 1987- / Letecká správa SNB 1988-90 / Úřad FMV pro leteckou službu 1990-91 / Letecká služba Federálního policejního sboru 1991-93 / Letecká služba Policie ČR 1993- / AVIATION SERVICE, a. s. 2003-